Tři brány k vědomému bytí

Stačí vědomě být a to co má přijít, přijde.....

První brána k vědomému bytí

Zapojím všechny své smysly vnímání, zapojím svého vnitřního pozorovatele a zaměřím se na své bytí. Neviditelné bytí, které prociťuji celým svým tělem i duší jako éterickou součást mého já, tu kterou opravdu jsem. Cítím vnitřní plnost, naplnění svým bytím v tomto projeveném světě. Jsem bytím. Můj pozorovatel má kontrolu nad proudem mých myšlenek, nemá názor, pozoruje myšlenky, které plují v mé hlavě, pokud se tam nějaké objeví. Ty které se snaží získat mou pozornost, pozorovatel nechává plout dál od mé pozornosti. Pokud se přece jen nějaká silně zachytí mého břehu vnímání vytvoří z ní obraz na papíru, z papíru udělá lodičku a pošle po proudu dál. Obsahem mého vnímání je jen mé bytí.

Druhá brána k vědomému bytí

Zaměřím svou pozornost vně, vnímám okolní svět v každém obrazu, který zachytí mé oko vnímám projevené božství. Také ve všech situacích a bytostech, které ten den potkávám je toto božství, ale tento projev božství mi nemusí být zrovna příjemný. V této chvíli zpozorním a zjišťuji, zda jsem schopna dané přijmout. Stane se, že nejsem schopna bytost nebo situaci přijmout, ptám se proč. Většinou se zde zrcadlí, něco mého, něco co není mou přirozeností, ale přijala jsem to za své. Když nenajdu odpověď, nemám ji v této chvíli dostat, přijde později nebo nepřijde vůbec. Důležité je uvědomění, že program se kterým jsem se právě setkala, není součástí mého autentického bytí, ale jen program, který jsem kdysi přijala, abych situaci zvládla a já jej mohu nyní opustit nebo se od něj odprosit. Vnímám i přes chvilkovou negativní zkušenost dál božskou podstatu ve všem.

Třetí brána k vědomému bytí

Ta je nejkrásnější, protože se týká lásky, té nejsilnější energie která je všude, uvnitř mne samotné i vně. A záleží na tom, jak moc otevřu okna mého vnímání.

Láska, která přijímá vše a prostupuje vším, která je nejvíce ve mně. Mohu se jí nechat hýčkat, ale nejdříve jí musím dát nejvyšší důvěru. Neposlouchat nabídky myšlenek, že je třeba mít na něco názor, že je třeba si vše ověřit, aby mne někdo nenapálil. Naštěstí kromě myšlenek mám také srdce, které k mně promlouvá. Jeho "slova" zní velmi slabě, projevuje se jemně pomocí pocitů, taky mi nabízí cestu, kterou se mám dát. Čím více poslouchám srdce místo myšlenek, začne jeho sdělení sílit, získává díky mé důvěře odvahu a také já začínám být více jistá, láska prostupuje každý můj krok.

Miladuše